Rozhovor s Ronaldem H. Williemsem
Nerada čtu dlouhé a konvenční rozhovory.
Asi to je deformace bystrozorů, kteří se veškeré vyslýchání snaží vést stylem „co nejméně otázkami vydolovat co nejvíce informací“. Zároveň máme problém odpovídat na něčí otázky, raději jsme to my, kdo se ptá.
Abych se svou obětí, tedy pardon, se svým respondentem sdílela tento přístup k interview, vybrala jsem si jako terč pro své otázky kolegu z oboru – bystrozora Ronalda H. Williemse.