Momentálně máme na hradě 388 zmrazených studentů a profesorů, což vychází zhruba na polovinu celkové hradní populace. Během července se dosud nechalo rozmrazit už 7 kouzelníků a já jsem jeden z nich. Podíváme se tedy společně na moje první dojmy po 15 letech zpátky na hradě, podělím se o rozhovory s dalšími lidmi s podobným příběhem a projdeme si i nějaká ta čísla a statistiky, které na Ministerstvu kouzel nenajdete.
Sluníčková barva, jež oko snadno zachytí, osobitý humor, jenž každé srdce potěší. Projekty pro radost, vzhledů král, jak to s naším Trimelem bude asi dál? Jakou cestu ušel? A kam asi kráčí? Tohle milé periodikum ke štěstí mi stačí.
Vraťme se společně v čase a pojďme se podívat na historii nebelvírského kolejního časopisu. Exkluzivně můžete nahlédnout do úplně prvního časopisu Lví srdce a krok za krokem spolu prozkoumáme všechny weby a změny vzhledu, kterými si časopis Lví tlapou za svoji dlouhou éru prošel. Těšit se můžete na spousty informací a zapomenutých článků. Starší ročníky si můžou zavzpomínat na věhlasné akce, rubriky nebo na své spolužáky, které pohltil čas.
Prosinec nám dýchal na záda a skřítek se nadšeně ujal vánoční výzdoby. Baňky, hvězdičky, vločky, třpytky – všechno tak, jak má v zimě před Vánoci být. Najednou se mu však ušima rozezněl snad ten nejhorší zvuk, který může skřítek slyšet: rozbití vánoční koule. Otočil se a spatřil zeleného smrdutého ochlupeného hejhulu. A tam? Tam to, vážení, všechno začalo.
S tíživým pocitem vzhlédneš k obloze – už se smráká. To není dobré znamení. Toto není čas, kdy by se jeden měl vracet temným lesem zpátky domů. Co se dá ale dělat. Služba u čaroděje je těžká. Těžce polkneš při vzpomínce na černé zrcadlo, temné stíny v něm a lepkavě sladký hlas šeptající krvavá tajemství vesmíru.
JE TADY! Ano, školní rok skončil, prázdniny jsou tady. Zajímá vás, jak tohle léto zvládnete, ale zapomněli jste na cesty přibalit věšteckou kouli? Buďte bez obav, máme pro vás kapesní horoskop – instantně vyvěštěno za vás. Víme, co vás čeká a nemine! Nebo taky ne. Jisté je jenom to, že nic není jisté.
Vánoce pryč, sníh skoro nikde, jednoho by možná dokonce i zajímalo, co nás čeká. Navíc se blíží nový školní rok, zápis předmětů a mnoho dalšího. No, umíte si představit lepší chvíli, kdy zjistit, co vás čeká?
Pokud máte pocit, že doba vybízí k tomu, abyste se ptali na svou budoucnost, pak s vámi rozhodně souhlasíme. Na hradě se toho děje tolik, že zkrátka nejde nebýt zvědavý. Víte, co teď máte? Máte jedinečnou možnost položit otázku, a když budete mít štěstí, dostanete na ni i odpověď. Zdarma… to se vyplatí, no ne?
Milí čtenáři Denního věštce,
ačkoliv jsme v našem kouzelnickém světě ponořeni do pergamenů bez ohledu na svět venku, Velikonoce si k nám našly cestu. Ne každý to však kvituje s nadšením – někteří se opačnému pohlaví po celý den vyhýbají, protože se nechtějí setkat s pomlázkou či ledovou vodou. Přesně pro ty jsme si připravili letošní oddechovou aktivitu – tradiční věšteckou soutěž.
Ploužil jsem se takhle jednou sklepením, když jsem za nejbližším rohem zaslechl hlasy. Vyhlédl jsem a ihned poznal obě příšerky. Byli to Potměšilý laskavec a Krysodlak.
Jistě si pamatujete na Návštěvu z Lhotky, kterou jsem měl před čtyřmi lety. Pochopitelně jsem doufal, že tamní hráče fam-fr-pálu již nikdy neuvidím. Podcenil jsem však Niane z Libelusie, která mě přiměla, abych se fam-fr-pálistům pokusil předvést kvidyč.
Naše škola je plná talentovaných osobností, lidí, kteří vynikají v nejrůznějších směrech, lidí, kteří jsou nám inspirací a vzorem. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo, kdyby tito výjimeční získali na obloze svá vlastní souhvězdí?
První termínová neděle za námi! Pro některé první velká stresová situace na hradě, pro jiné nic, co by stálo za řeč. Za námi je však také druhé kolo NTDV! Jak dopadlo a jaké bude to poslední? Pojďte se podívat!
S prázdninami na hrad nastoupila také řada nových vyjukaných tváří! Potkáváme je všude, přerážíme se o ně všude! A protože jim Denní věštec chce začátky na hradě trošku zpříjemnit, dávejte dobrý pozor! Je tu první kolo Nováčkovského turnaje!
Už jen hodiny zbývají do konce školního roku. Čeká nás závěrečná slavnost a postup do dalších ročníků. Živě si vzpomínám, co se dělo v tuto dobu před jedním hogrokem. Téměř všichni studenti druhých ročníků okupovali chodbu se vstupem do soubojového klubu a nedočkavě hypnotizovali dveře. Toužili se konečně dostat do těch tajemných prostor, které jim byly stále uzavřeny. Uplynulo několik měsíců a mnozí z nich se v soubojovém klubu cítí jako doma. Jak získávali své zkušenosti? Jaké kouzlo jim stále unikalo? A jak si vedou ve sklepení? Odpovědi na tyto i jiné otázky najdete v tomto článku.
