Ze starého šuplíku

Tak a jsem tu. Ptáte se kdo jsem? A jak to mám sakra vědět! Kdyby Trapáček konečně začal poctivně makat, měl by na svatební prsten a já už mohla být za něj vdaná! Ale on ne, on chce svobodu a miluje leda tak svoji láhev Ohnivé whisky. No ale k věci milánci. Jsem teď zaměstnaná v archivu toho Největšího, toho Nejštědrejší, toho Nejmín Sobeckého Muže na světě. Ano, dělám u Ježíška, Santy Klause, Dědy Mráze a co já vím, jak se ještě jmenuje. Je to práce velice náročná.......takže si z nudy občas něco přečtu. No a jednou takhle se mi dostane do ruky obálka......si myslíte, že řeknu jaká? Si to přečtěte sami, já se namáhat nebudu!

Aneb malá básnická reportáž ze zápasu mezi Nebelvírem a Mrzimorem

Trollí války, aneb okolnosti, které vedly k ustavení Mezinárodního sdružení kouzelníků a proč se k němu odmítli připojit kouzelníci z Lichtenštejnska

Krátká povídka, ze které vás zaručeně bude mrazit v zádech. Bojíte se rádi? Pak čtěte dále…

Kapitola 1
Obraz v kouli
Povídkou přispěla Amy Joyce Parkerová

Jaké to je být žena, ale cítit se jako muž…
Autor: Villenea Elli Valo

Naše-vaše paní profesorka a šéfredaktorka DV nám prokázala velkou čest tím, že nám umožnila popít čaj a popovídat si :-)

Jo, to jsem zase já, váš Trapáček. Jsme se dlouho neviděli, co? Hele, jako, neříkejte, že jsem vám chyběl. Na to vám neskočím. Jste se tady pěkně vyřádili, jen co je pravda. Ale tomu je teď konec, milánkové. Jsem zpátky. Silnější než dřív. No, jak jsem říkal: Já se vrátím. A se mnou přijde hororskop.

Pan ministr Popletal posílá svůj obvyklý, ale nyní už poslední dopis In-Vittate...

V jednom londýnském dálničním podchodu mizí mudlové. Vždy do podchodu vejdou a nic už po nich nezůstane.