Anseiola Jasmis Rawenclav (Z)

Vážení a milí,
po několika měsících tu opět máme zkouškové období. Někdo stresuje, jiný si může hodit nohy nahoru, protože se ho to zatím nebo už netýká. Ale pojďme se podívat na pár statistik.

Milý deníčku,
jsem moc a moc smutný. Nikdo si se mnou nechce povídat…

Milý deníčku,
blíží se Halloween a to je doba, kterou mám moc ráda. Můžu se v klidu plížit po chodbách v mých nejlepších upírských šatech, sbírat ve Velké síni cizí oči a požírat je místo bonbónů, cenit zuby na studenty a rozplývat se, jak láskyplně se postarám o jejich kosti a kde všude je změřím… To je vždycky radost pohledět. A když na mne přijde pan ředitel, můžu vždycky říct, že je přece Halloween. Tak pohoda. Jen teda doufám, že to na mne nepráskneš…

Profesoři se krčí pod stolem, studenti v panice hledají úkryt třeba i v hradním brnění. Jen aby unikli šílenému řádění. Mrzimorský primus pomalu ale jistě brázdí hradní chodby a každému dává co proto.

Není to tak dlouho, co se gumová kachnička vrátila z cest. Ale od té doby se plouží chodbami jako stín.