říjen 2008

Vetešník obnovuje služby.

Věnováno Elerin, bibi a Amandě.

Z vyprávění mého strýce Yana McTulla, kterak sir Armadal Killpatrick ku krbelíkovi přišel.

Jsem stálý zákazník na Příčné ulici, projdu pěkně všechny obchody, mrknu kolik jakého kusu oblečení kde je, či zda někdo něco prodal k Vetešníkovi. Tam teda koukám vyloženě po žabkách, protože se málokdy stane, že mi nějaká padne - ať už za domácí úkol, či v Ďáblově Jámě.

Každý student jednou dojde do chvíle, kdy uvažuje, co bude v budoucnu dělat. Jak jsou na tom studenti, kteří vyšli ze zmijozelské koleje?

Dnes je opět ošklivo a já přemýšlím, proč s tím nic na ministerstvu neudělají. Od čeho jsme kouzelníci? Jen sedíme kdesi v pokojích a vůbec nepoužíváme kouzla společnosti prospěšná.

Neviditelné oddělení pro styk s veřejností jásá: Skvěle! Jsme internacionální!

To mě zase přepadly nápady... No, čtěte... ;-)

Toto zajímavé téma se objevilo v zadání jedné školní soutěže. A protože se domnívám, že problematika je závažná, vkládám sem vlastní vypracování, doufaje, že Vás poučí. Nebo pobaví.

Co nového v Mrazákolandu?

Obžerství ve VS

Zase?!

Co se děje na hradě?