Co vy na to?

Říká se, že každá kuchyně - a zvlášť ta kouzelnická - je srdcem domu. Dokonce i návštěvy se tam nejčastěji soustředí... Kuchyně má totiž svůj - zcela specifický - druh prastaré magie, jakousi "ochranu rodinného krbu", díky které se tam cítíme tak dobře...

K zemi se pozvolna snáší zlatá smrt, po obloze táhnou poslední opozdilci z ptačí říše a s prvními přízemními mrazíky nastává i Samhain.

Jistě jste si všimli, že pan profesor Kilahim je nějaký divný.
A teď nemyslím to, že je "normálně" divný, ale to, že je jiný než býval dříve. Také jste si toho všimli? A vrtá vám hlavou proč tomu tak je, nebo jestli se p.p. něco nestalo. Někteří z nás to vědí. A těm ostatním to prozradím.

Nevíte, co si pod tímto nadpisem představit? Není nic jednodušího než číst dál a dozvědět se víc...

Tomu by se ovšem nemusel nikdo divit. Leda někdo, komu by připadalo divné, že studenti, resp. studentky chtějí do obyčejné mudlovské (!) zoo, když mají takříkajíc za humny kouzelnický les plný roztodivných příšer a potvor (opravdu tím myslím jen faunu a flóru lesa a ne p. Midgarda :P). Jenže, co je ještě divnější než tahle divnost je to, že studentky nechtějí za ploty zoo zvenčí, ale zevnitř!
Autor: Iris Habibi

Áno, je to tak. Náš milovaný preslávny veľký mocný a vážený arcimág a riaditeľ Hogwartskej školy bol pristihnutý na kolenách. Prečo? Ako je to možné? Kto, alebo čo, ho donútilo pokľaknúť? Čítajte ďalej.

Z nařízení Ministerstva kouzel vydaného před jedenácti lety byl do Bradavic nainstalován babybox. A že to nebyla marná investice bylo jasné už po pár dnech, kdy jsme ve výše zmíněném zařízení našly s nejmenovanou kolegyní (neboj, Adri, já to nikomu neřeknu) ne jedno, ale hned dvě miminka. Byla si podobná jak vejce vejci, ač zřejmě vejci nebyla (Později jsme se dozvěděly, že jde o trojvaječná dvojčata, ačkoliv spolu nebyla nijak příbuzná. Musím se zeptat Mamí, jestli se děti náhodou nejsou vajíčka …). Nevěděly jsme, čí jsou, ale nechat jsme je tam nemohly. Pan ředitel by nás s nimi jistě vyhnal, jelikož podobné mudlovské vynálezy neschvaloval („Kdo by odkládal dítě VE ŠKOLE?!“). Tak jsme si tedy každá vzala jednoho (Nejmenovaná kolegyně Adrianet le Ros: „Já chci toho hezčího! Já: „Já chci to střevo!“). Slovem střevo jsem pochopitelně neměla na mysli střevo jako takové, nýbrž střevo básnické.
Ujednáno tedy. Časem, když oba pánové (jasně, že to jsou pánové, heleďte, nechte si to: „A jak se to pozná?“) začali růst, jsme se kolegyní mnohokrát shodly, že nám někoho připomínají. A když přišel den jejich nástupu do Bradavic, měli jsme v jednom z rodičů jasno. Ano, vážení. Jejich otcem je ten … jak on se jen jmenuje … no, jdeme dál, třeba si vzpomenu.

Ve VS byl spáchán atentát! Na koho a kdy se dozvíte v našem článku!
Autor: Hedvika Wiletová

Pro každou krásnou kouzelnici, která má ráda, když jí to sluší, mám skvělou zprávu! Po úžasné letní kolekci, kterou uvedla Příčná ulice do svých obchůdků, se nejspíš můžeme těšit na něco nového!
Autor: Collete Valentýna Swan

V poslední době se vyskytly osobní i neosobní útoky na vznešené profesorstvo! Pan Serge V. T. N. Renine, na kterého jsou slovní a písemné útoky směrovány, vše přechází ledovým klidem, ale jaká pravda se skrývá za bílou maskou jeho obličeje?

Pobyt v Bradavicích mě obohatil v mnoha směrech. Je samozřejmé, že jsem poznala mnoho nových lidí, ale mimo to také jeden specifický výraz: „VYTUNĚNÝ“.