Čarointerview

Když se na schůzi redakce Denního věštce rozdávaly úkoly, přišla na řadu ožehavá věc. Šéfredaktorka hodila v plén jméno, které v poslední době padalo více než často (v DV obzvlášť!). Nově jmenovaný inspektor výuky podal obsažné interview těsně po svém uvedení do funkce a do jakéhokoliv dalšího zpracovávání se redaktorům dvakrát nechtělo. Nakonec padaly hlášky typu „nejnebezpečnější úkoly náleží bystrozorské sekci“ a „Bela tam stejně musí ohledně chystaných předmětů“.

Ještě ten den, kdy došlo k mému jmenování do funkce inspektora výuky, jsem neváhal využít svého práva na dovolenou a odebral se na třídenní minipobyt do hlubin temných hvozdů, kam za mnou netrefila jediná sova. Poněvadž mi během této doby čas od času na mysli vytanuly výčitky, že ignoruji mimo jiné i nedoručitelné pergameny s žádostí o interview, rozhodl jsem se v této době jeden rozhovor přeci jen poskytnout a to jediné osobě, která mě zde mohla zastihnout: sám sobě.

Čítárna Sub Salix je součástí hradních pozemků už roky. Co

je však důležitější, pro mnohé obyvatele hradu se stala místem odpočinku,

klidu a do jisté míry i zdrojem výdělku. Za dobu své existence prošla čítárna

snad všemi stádii pomyslné sinusoidy aktivity a nevyhnula se ani několika

zimním spánkům. Odchod vedoucího může vzbuzovat obavy, ale skalní

optimisté si dokážou vykřesat i jiskérku příslibu.
Profesorka, jež na hradě vyučovala například Přeměňování, Zvěromagii a

Kouzelnické instituce, si mezi balením zavazadel našla chvilku na zodpovězení

několika otázek.

Je podvečer. U Tří košťat je chladno, oheň v krbu skomírá a skomírá i v ohnivé whiskey. Proti mně sedí záhadná žena z ještě záhadnějšího Odboru záhad.
Gvendolin Starší. Pojďte spolu se mnou poodhalit tajemství, kterými je opředena a která s sebou přináší.

Kdo je? Vítěz Bradavické čtyřky Zima 2007, držitel Řádu Roweny z Havraspáru, absolvent Ohavně vyčerpávajících celočarodějných examenů z předmětu Starověké civilizace. Za svou školní „kariéru“ nasbíral přes sedm tisíc bodů. To vše se dozvíte z jeho profilu. Když však pátráte hlouběji a prstíčkem se snažíte z miniaturní skulinky vyloupnout alespoň malou senzaci či špínku, narazíte na problém – krom informace o zálibě v mudlovských motorkách je tajemný jako hrad v Karpatech! Martin Javor. Nový král naší hradní knihovny. Co na sebe prozradil? Jaké má plány s naší dřevem vonící školní knihovnou? Čtěte dál a dozvíte se více!

Konečně je to tu! Nastal den zařazování a netrpěliví nováčci v 19.00 napjatě čekali ve Velké síni, až je Moudrý klobouk zařadí do koleje, kam patří. Valná většina měla ze své koleje radost, ostatní byli zklamáni, protože se nedostali tam, kam chtěli. Nyní vám přináším rozhovory s těmi samými nováčky jako v předešlém článku, abyste se dozvěděli, jaké jsou jejich názory teď.

Před námi je další školní rok a ten by se neobešel bez nováčků. Ano, slyšíte dobře. Ať vstoupíte kamkoliv, všude je vidíte. Zvědavé a natěšené tvářičky plné očekávání, ale i strachu. Pojďte jim se mnou nahlédnout do jejich života a zjistíte, jaké jsou jejich pocity, touhy a přání.

Konečně jsme na hradě! Někteří z nás samou nedočkavostí stanovali před hradem už několik dní, jiní se uráčili přijít až v onen den, kdy už jsme si konečně všichni mohli ustlat ve Velké síni na stolech (nevím jak u ostatních, ale mrzimorští s tím stoprocentně nemají problém). A myšlenka na teplou kolejní postel byla opět o krok blíž…

Vánoce byly letos ve jménu neotřelých buksíků a puppolepetálů. Jak jste si na ně zvykli, jak se vám líbí, co na nich oceňujete a co naopak ne? Více se dočtete v tomto článku.

Má to již dávno za sebou. Roky věrného pomáhání koleji a kapitánování Nebelvírského famfrpálového mužstva. Bavíme se o Nebelbrachovi Mechachovi. Jak se po těch mnoha letech cítí? Jak na tuto "povinnost" vzpomíná? To vše v tomto článku.

Paní profesorka Belatris Nithelas Malrinová je na naší škole známá hlavně jako bystrozorka a učitelka bystrozorství. Jaký má k těmto činnostem vztah? Baví ji stále? A co její stará láska – famfrpál?

Exkluzivní rozhovor s chovatelem zlatonosek Charlesem Goldbirdem, který se ve speciální Zlatonosčí rezervaci v Somersetu podílel na přípravě a výchově malého hejna zlatonosek, které nakonec zamířilo na náš hrad.

Příčná ulice přišla na halloween s novou kolekcí, kterou si obyvatelé hradu zamilovali. Jaká kouzla využívá vedoucí Příčné ulice? Zeptali jsme se na to přímo madam Seleny Enail Smithové.

Konečně je to tady - tak dlouho očekávaný Halloween! Já jsem vyzpovídala pár lidiček - jak se jim akce líbila, případně co si koupili a tak dále. Neváhejte a čtěte!

Nejoblíbenější hradní dušice se s námi podělila o své myšlenky a vzpomínky. Máme jí co závidět? Je dobré být mrtvý? Začtěte se do opravdu ponurého a zároveň komického rozhovoru s veleváženou Magrápou Česnekovou!