1. prosince 2008

Tuto přijímací esej sepsala Sophia Glis-Glisová a po vzoru kolegy Druma, kterého tímto zdraví, ji nabízí též milým čtenářům.

Když takhle přijde nudný večer, kdy vážně, ale vážně není co dělat a jediné, co vám zbývá, je dopsat asi tak patnáct omluv a jít se pověsit, snažím se pozorovat lidi a jejich chování. A právě tohle pozorování mě dovedlo k zajímavému poznatku. Lidi nestíhají. Nikdy a při ničem. Lidi nestíhají žádnou práci, která je jim zadána a všechno si nechávají na poslední chvíli. A je úplně jedno, jestli jde jen o vynešení jednoho odpadkového koše nebo vytření komplet celého rodinného domku. Nikdy to nikdo nedělá v klidu a v pohodě, ale na poslední chvíli.