12. dubna 2006

Pohled na studenty, ploužící se smutně chodbami hradu s obrovskými batohy na zádech, zlomeni v pase a v ruce svírajíc několik svitků se zadáními úkolů, už není tak neobvyklý. S tím se něco musí dělat!!(S. Caruca)

"... Děkuji a jako odměnu bych si přála srpce." "... Chci radši peníze než body, děkuji." Takováto prohlášení vídám poslední dobou v soutěžích často. Píší je havraspárští studenti. Trpí nedostatkem peněz? Může za to jarní kolekce na Příčnalici? Odpověď je někde úplně jinde.

Před několika dny napsal pan Kilahim reportáž o tom, kterak madam te Tiba vypomáhá nigérijským rodinám postiženým zemětřesením poskytnutím dvou vlastních skřítků, pokud postižené rodiny přišly o toho svého. "Chvála madam Leti," napadlo by každého. Na světlo světa se ale dostaly záražející skutečnosti.

Jak jste již měli možnost se z mnoha článků dozvědět, Majdule Hafila chová na hradě krůtu. Možná jste dokonce zaslechli nějaké ty zvěsti o klonech krůt pobíhajících po hradě, ale co určitě nevíte je to, že v minulém týdnu si k těmto krůtám Majdule pořídila i krocana.

Co, kdo řekl? Toť otázka. Každý by alespoň jednou chtěl odposlechnout cizí hovor a pobavit se nad pronesenými hláškami. Já už se pobavila a teď máte vy příležitost!(S. Caruca)