Praha stověžatá. Tak se přezdívá našemu hlavnímu městu prý podle počtu věží, které spočítal v 19. století matematik a filozof Bernard Bolzano. Ovšem podle současných odhadů má věží a věžiček až několik tisíc. A víte, čeho má ještě hodně? Všeho!
Můj táta je Oliver Wood… – protočí oči – Ano, já vím, mám slavného tátu. – podepře si znuděně bradu – Říkáte si, co to má s výletem k mudlům společného? Na to můžu říct jediné – všechno! Normandie je totiž destinace, kam vzal můj táta moji mámu na líbánky. A protože mají naši ve zvyku mi pořád dokola vyprávět, co spolu prožili, než jsem se narodila… rozhodla jsem se s vámi o jejich zážitky podělit. Jejich vyprávění znám už zpaměti, a to by nebyli táta a máma, aby to v jejich podání nebylo šílené...
Prázdniny jsou v plném proudu, slunečné počasí nabízí astronomické teploty a jeden tak dostane chuť někam si vyrazit. Dlouho jsem přemýšlel, kam bych se v létě vydal. Přeci jen, v takovém teple je riskantní vystrčit nos z nového klimatizovaného domu, který jsem si nedávno v Godrikově Dole pořídil. Nicméně všechno změnila má mudlovská kamarádka, s kterou jsem se před několika dny potkal a po dlouhé době jsme společně opět poklábosili.
Prázdniny se nachylují ke svému závěru. Přede mnou je už jen několik málo volných dní než začne škola, a já si je hodlám užít naplno. Proto neváhám ani minutu, když se mi nabízí možnost odcestovat pomocí magického přenášedla, tentokrát k Merlinovu moři, pro mě naprosto neznámého místa. Ani se nezdržuju jeho hledáním na mapě. Natáhnu si na sebe plavky a šortky, nos si namažu opalovacím krémem, popadnu klobouk a sluneční brýle a vyrážím vstříc poslednímu prázdninovému dobrodružství.
Houpání lodě. Mořská nemoc. A také neomalení piráti, přepadávání lodí a drsná mluva. To vše se mi honilo hlavou, když jsem přemýšlela o zájezdu do Atlantského oceánu. Na jednu stranu jsem se malinko bála, na druhou stranu jsem se těšila na divoké a netradiční dobrodružství. Takže: hurá za piráty!
Co se vám vybaví, když se řekne Japonsko? Mně zvláštní malované písmo, netradiční architektura, starodávná božstva a zápasy sumo. Dnes se chystám navštívit tuto zemi, takže pokud máte čas a chuť, můžete jet se mnou.
Milujete nekonečné louky? Modro nad hlavou? Vítr ve vlasech? Já tedy ano. Proto jsem se na dnešní výlet tolik těšila. Divoký západ tohle všechno v sobě má. A navíc koně. Pravé nefalšované živé koně. Toto zvíře jsem doteď viděla jen na obrázku v encyklopedii o mudlech, ale říká se, že jízda na koni je stejně návyková jako létání na koštěti. Nechme se tedy překvapit, co všechno nás dnes čeká.
Tedy, řeknu vám, když jsem si četla přihlášku na zájezd Bermudské blaho, nevěděla jsem, co si mám pod tímto zájezdem představit. Informace mi přišly dost neurčité a navíc ta poznámka o tom, že mudlové považují toto místo za prokleté… Přiznám se, že jsem docela bábovka. To jste mohli poznat už při stezce odvahy na táboře (tady). Ale nakonec jsem se rozhodla, že i tohoto výletu se zúčastním. Takže: hrrr na Bermudy!
Ubytování ve stylových jizbičkách (pod zámkem a s mříží na okně), vykrmování tučnými jídly, bytná coby kanibalka se zálibou v ohni… Lákavá nabídka, pomyslela jsem si ironicky, když jsem si prohlížela katalog cestovky. Dejte mi pokoj! Ani za milion! Můj názor nemění ani malá noticka, že výletníci budou letos přesměrování do perníkové chaloupky. Babě Jaze totiž nedávno vypršela pracovní smlouva.
Zelené Irsko… Runový jazyk… Divoká příroda… Léčivé byliny… Jaké bylo mé zklamání, když jsem se na tento zájezd nestihla zapsat v daném termínu. O to šťastnější jsem byla, když jsem nalezla magické přenášedlo, které mi přeci jen umožní podívat se za tajemnými druidy, i když jen na pár hodin.
Když jsem četla na nástěnce orientační letáček k zájezdu do Egypta s naší cestovní agenturou, dělalo se mi mdlo. Nechat se zavřít do pyramidy? Spát ve faraonových rakvích? Za tohle někdo dobrovolně zaplatí 17 srpců? Zprvu se mi podniknout tuto cestu, která polechtá mé klaustrofobní pocity, nechtělo. Ale co bych pro vás, senzacechtivé čtenáře Denního věštce, neudělala. Takže vzhůru za faraony!
Možná si pamatujete, že jsem se nedávno vydala (tak trochu neplánovaně) do Athén. Díky speciálnímu přenášedlu, které se mi podařilo najít v jedné chodbě našeho hradu, nebylo problém navštívit Řecko, aniž bych musela zaplatit galeon C. A. PARTU.
Byla jsem zvědavá, jestli se mi podaří nakouknout i na skautský tábor, jehož účastníci odjeli vstříc nezvyklým zážitkům s naší cestovní agenturou již 18. července.
Taky jste si mysleli, že pokud odcestujete s naší cestovní agenturou PART, zůstanou vám hradní brány po týden uzavřeny a vy se budete moct naplno věnovat zážitkům z navštívené destinace? Opak je pravdou. Existuje způsob, jak si dopřávat obojí.
Báje, legendy i naprosto neuvěřitelné teorie obestírají oblast známou jako bermudský trojúhelník již celá staletí. Mudlové si jen marně lámou hlavu nad tím, co se v dané oblasti vlastně skrývá. My, kouzelníci, však moc dobře víme, proč je oblast tak podivná. Vítejte na Bermudách!
Po dlouhé a kruté zimě začalo slunce opět hřát svými paprsky a teploty se vyšplhaly k velice příjemným teplotám. Když je venku tak hezky, tak se mi nechce celé dny prolenošit zašitý v pokoji. Proto jsem se rozhodl, že se provětrám a vyrazím si na nějaký pěkný výlet. Kam jsem vyrazil? Co jsem tam viděl? Rozkliknutím tohoto článku se můžete na cestu společně se mnou vydat i vy!
