Strana 162

Už od prvního dne na Hogwarts mě uchvacovala spousta věcí. Velká síň, Prasinky, Příčná ulice a mnoho dalšího. Zdejší možnosti se zdály jedna lákavější než druhá. Plně jsem užívala všech vymožeností a výdobytků vysokého umění programátorského. Soutěže, Prasinky, Příčná ulice, pak zase soutěže a soutěže a nakupování a zase soutěže. Nenápadně jsem se rozhlížela po svých nováčkovských kolezích. Jen velmi málo z nich udělalo více soutěží než by se dalo spočítat na prstech jedné ruky a někteří jako by byli postavou na hradě, ale duchem někde jinde. Považovala jsem tento stav za pouze přechodnou formu transformace do vyšší, aktivní formy virtuálního života, zkrátka předěl mezi aktivitou a vymazáním. To jsem však ještě netušila, že fenomén existence těla bez duše dosahuje na hradě ještě mnohem děsivějších rozměrů. Zombíci se ve Velké síni potulují i za bílého dne!

Další měsíc přináší další horoskop. Tentokrát ale nejde o obyčejné verše. Tyto věštby byly vysloveny v delfské věštírně, kde jsem byla na lekci mámivého věštění u madam Pýthie. Místní zapisovatelka se snažila co nejsrozumitelněji přeložit mé bláboly do snad pochopitelných vět.
Tedy vzhůru do toho.

Jeden by nevěřil, co všechno se může na hradě stát. Že po sobě osazenstvo hradu hází huláky, dýňové bomby i sovy, je obecně známý fakt. A že se této nevšední zábavy nezřídka účastní i profesorstvo, to je veřejné tajemství. Na chodbách taky můžeme potkat rozličné živočišné druhy, od Kill-psa až po tučňáky. Nyní k nim přibyla i rybka a to ne ledajaká. A kdo že si ji pořídil? Přece Matthew Whitecrow...

Na tento den čekali mnozí nováčci jako na trní. Někteří ho snad považovali za přelomový den své kariéry. Vždyť čtvrtého září jsme si mohli zapsat první předmět a s nadšením se pustit do výuky. Houfy vzrušeně štěbetajících studentů jsem potkávala všude, dokonce jsem v dívčí umývárně vypátrala několik chlapců, nadějných aspirantů Bonzologie. Chodbou vedoucí k učebnám se nedalo projít vůbec a Velká síň hučela jako roj zuřivých včel.

Tolik očekávaná, tolik překvapivá.

Předevčírem, dne 3. září, zhruba kolem jedné hodiny ráno, se mi stalo něco zvláštního. Odcházela jsem z Velké síně, když mi cestu zastoupila kachna. Myslela jsem, že se mi to zdá, ale štípla jsem se do ruky a stále jsem ji viděla. Chtěla jsem ji obejít a zmizet, ale promluvila na mě... a pak už jsem nepřestávala zírat.

Baj DOLOHOV
(Text pana Dolohova je zcela nekorekturovatelný.)

Na postu inspektorky výuky působí už nějakou dobu a svoji funkci vykonává svědomitě a příkladně. Elle Sutherland je bezpochyby důležitou osobou. Vždyť schvaluje osnovy a výklady pro nadcházející školní rok a jejíma rukama projdou výklady uchazečů o místo profesora. Proto jsme spolu s Jane Mooren pozvaly prof. Sutherland na Máslový ležák, aby nám prozradila něco málo nejen o novinkách ve výuce v nadcházejícím školním roce.

Protože je zapotřebí vědět, co nás čeká a nemine, popřípadě mine a my to nepoznáme, jsem tu pro vás a budu vám pravidelně přinášet různé horoskopy a předpovědi. Způsobů, jak se dá předpovídat, je nepřeberné množství a já vám je hodlám jednen po druhém předkládat. Jako první tu máme...

Kde se vzaly, tu se vzaly, začaly přibližně v polovině prázdnin poletovat reklamní letáky agentury C.A.Part po celých Prasinkách. Není proto divu, že neunikly ani pozornosti Hogwartských studentů a zaměstnanců, kteří městečko hojně navštěvují. Také se mi podařilo jednoho se zmocnit, proto jsem v nedávných dnech užívala tropickou dovolenou u Merlinova moře.

Již je to nějaký ten pátek, co byla novou ředitelkou koleje Mrzimor jmenována Silvia Honorová. Rozhovor s ní jsem dělala taky už před nějakou dobou, ale schválně jsem si ho nechávala, až zase budeme mít okurkovou sezónu. To víte, je pak méně článků - a o to víc pak lidi čtou ten jeden pořád dokola.

Baj DOLOHOV
(Text pana Dolohova je zcela nekorekturovatelný.)

Před letošními nováčky, mezi které spadám i já, stojí těžká volba. Musíme si zvolit kolej, do které si přejeme vstoupit. Ano, vím, že o tomto rozhoduje Moudrý klobouk, ale i ten se přiklání k našim přáním. Tuto volbu učiníme pouze jednou v životě, a proto je třeba ji pořádně zvážit. Vyzpovídala jsem proto čtyři slečny - primusky jednotlivých kolejí - a položila jim několik zvídavých otázek o jejich kolejích.

Před letošními nováčky, mezi které spadám i já, stojí těžká volba. Musíme si zvolit kolej, do které si přejeme vstoupit. Ano, vím, že o tomto rozhoduje Moudrý klobouk, ale i ten se přiklání k našim přáním. Tuto volbu učiníme pouze jednou v životě, a proto je třeba ji pořádně zvážit. Vyzpovídala jsem proto čtyři slečny - primusky jednotlivých kolejí a položila jim několik zvídavých otázek o jejich kolejích.