Nicol Nash Orchidis (S)

Neveselé truchlivo - tak by se dalo popsat nedávné počasí, které obklopilo pozemky školy.
Nejenže je neustále mlha a deště téměř neustávají, ale je také velice chladno a mrazivý vítr se dostane i pod pevně přimknutý kabát.

Brány registrace se otevřou, do hradu vleze několik béžových lidiček, brány hradu se hermeticky uzavřou. Béžoví lidičkové pobíhají po hradě, ničí všechno, nesmyslně se vyptávají. Pak uzrají, někdo jim dá Klobouk na hlavu, oni se zbarví… a najednou ani stopa po béžové.

Normální večer ve Velké síni - pojídaly se fazolky, tlachalo se o všedních věcech. Najednou ve Vstupní síni zazněl třesk, který však zaslechli pouze nováčci. Že by nějaká nováčkovská kletba, řekla jsem si? Ani náhodou!

Tahle škola mě nepřestane překvapovat. To vám takhle jednou obědvám ve Velké síni, škrtám v seznamu soutěží a přemýšlím, jestli budu odpoledne trávit chytáním terčíků či skákáním do jámy, ale v tom mě zaskočí velice zajímavá událost.

Dne 16. července proběhlo dvacet minut před půlnocí ve Velké síni drama. Panikařící studenti! Zvuk zubařské vrtačky! A všude zmatek!

Ukončení registrace zaznamenalo jistě veškeré barevné obyvatelstvo hradu, neboť brzy poté se otevřely brány hradu a dovnitř bylo vpuštěno několik desítek nových tváří.