Mintaka Orionis (Z)

Dnešní den konečně skončilo zdlouhavé famfrpálové utkání mezi Havraspárem a Mrzimorem. Musím říci, že bylo divácky atraktivní, neboť velkou část zápasu nebyl rozdíl mezi oběma týmy větší než 150 bodů.

Po půlročním pobytu v Mrazákolandu se vrátila na hrad slečna Oresta Vianueva. Proto jsem si s ní povídala hlavně o jejím pobytu v kraji ledu a o tom, jak se nyní aklimatizuje...

To jsem se tak jednou zase nudila… A tak jsem šmírovala, jak vypadají kabinety mých kolegů, co nás (coby hosty) u nich vítá. Došla jsem k zajímavému zjištění. Zatímco taková kolegyně Tiba vám nabízí čaj, tak kolega Epans vyhrožuje pověšením za nohy z Astronomické věže.

Když za mnou Filius přišel se slovy, že už dlouho nebyl v DV rozhovor s někým zajímavým, věděla jsem, kam tím míří… Vzala jsem bleskobrk a začala jsem mu pokládat otázky.

Včerejší ráno jsem přišla od Velké síně tak jako vždycky. Pak už ale nic „tak jako vždycky“ nebylo.

Madam Leti není třeba představovat. V hradních zdech se pohybuje hezkých pár let a o svých vzpomínkách na doby minulé píše zajímavé knihy. Je ředitelkou koleje Mrzimor, ale zřejmě nikoho by nenapadlo pochybovat o její "nadstranickosti".

Dnes ráno jsem se rozhodla na Hog udělat malý průzkum, neboť mě zajímalo, čím jsou v současné době nejvíce zatěžováni studenti a profesoři zdejší školy. Zatěžují je opravdu tolik domácí úkoly a eseje, nebo mají čas i na jiné kratochvíle (a jaké)? Na to vše jsem se ptala několika obětí, které jsem potkala v ranních hodinách ve Velké síni. Většina měla opravdu naspěch, ale pro spoustu z nich nebyl problém mi krátce odpovědět.

Myslím, že není třeba nijak podrobně představovat mrzimorskou Felicitas Frobisherovou. Na hradě se „potlouká“ již hezkých pár let a v mrzimorské koleji toho vykonala více než dost. Nyní je trochu mimo záběry hlavních kamer, ale to nestírá její dřívější zásluhy. Rozhovor s ní byl velice příjemným popovídáním a doufám, že i vám se bude dobře číst…

Po dlouhé době jsem byla ve Školní knihovně.

Aváček de Hillson zastává tento školní rok v Nebelvíru pozici primusky. Zkušeností má jistě na rozdávání, neboť je již v sedmém ročníku. I proto se rozhovor točil kolem takových vážných témat jako OVCE, plány do budoucnosti atd. Samozřejmě jsem se ale nezapomněla pozeptat na názor na novou kolekci a jiné drobnosti…

Spolu s novou kolekcí a přicházejícím jarem je možné potkat na hradě čím dál tím víc odhalenější a odhalenější studentky. Je to dobře?

Pamatovala jsem ji jako zmijozelskou studentku. V poslední době jsem ji tu ale nevídala… Kdo mohl tušit, že se chystá umřít!
Amanda Lembrijová byla na hrad podle vlastních slov oficiálně přepravena 13. 4. 2010 a to ve stříbrné (lebkami zdobené) truhličce. A od těch dob tu straší.

Sehnat na hradě Monny von Schatz pro mě nebyl nejmenší problém. Stačilo jen vyslat sovu k lustru ve Velké síni a věděla jsem, že oběť na rozhovor je jasná. Slečna Monny navíc rozhovor pojala jako možnost stát se slavnou a oslovit široké masy publika, takže následující čtení je více než zajímavé…

Po vzrušené debatě týkající se famfrpálu, která na stránkách DV proběhla v nedávné době, jsem si nenechala ujít trénink Mrzimoru. Zajímalo mě, jak kolej famfrpál pojímá a co vše trénuje. Trénink byl neveřejný, ale to mi vůbec nevadilo. Postavila jsem se před Ošetřovnu a dělala si poznámky.

Nebelbrach Mechacha. V současné době famfrpálový kapitán nebelvírského týmu a bodově jeden z nejaktivnějších studentů na škole.