Pryč

Odešel jsi, když svítilo slunce,

prý venku slyšels psí pláč

a moje dvě prázdný ruce

objímaj dnes jen květináč.

Odešel jsi, když padalo listí,

prý venku slyšels psí pláč.

Slova mysl nepročistí,

na srdce beru pohrabáč.

Odešel jsi, když venku padal sníh,

prý venku slyšels psí pláč.

A v uších mi zní jen tvůj smích.

Na ten já vezmu karabáč.

Odešel jsi, kvetly sedmikrásky,

prý venku slyšels psí pláč.

Odmítám další sliby lásky,

hluše jim říkám: "Není zač."