Skrytá averze pana ředitele?
Představte si to… Jednou se jen tak procházím po chodbě, sem tam zaslechnu kousek rozhovoru, sem tam se kolem mě mihne nějaká postava, když tu… Co to nevidím! Najednou je přede mnou samotný pan ředitel Nim. Tak jako já ho samozřejmě hezky pozdravím a hned se ptám, co to má v rukách. Pan ředitel si ovšem jen cosi zabručel pod vousy a hned zmizel za nejbližším rohem. To mi začalo velice vrtat hlavou, vždyť co by náš pan ředitel, slunce naše jasné, hlava pomazaná a bůh ví co ještě, mohl mít za lubem? Proto jsem se za ním nenápadně vydala.