Smítko podzimu

Jen smítko, smítečko ráda bych měla,
štěstí je pryč, snítka uletěla.
Jen slunce sluníčko bych chvilku chtěla,
nade mnou mraky a v kůži včela.
Ta včela jsi ty a já jsem tvá kytka,
bereš si všechno a nedáváš nic.
A já jsem pak zvadlá, smutná a němá,
schovám se podzimu do plískanic.