Jedna paní povídala

Bylo prázdninové odpoledne. Ve Velké síni se skoro nic nedělo. Neměla jsem ani náladu psát nové výklady, nechtělo se mi totiž moc myslet. Chtěla jsem si užívat prázdnin a prozkoumat všechny možnosti, které náš hrad nabízí.

Jakým způsobem jsem se do sklepení dostala, zde nebudu popisovat a tu milou osobu, která to zapříčinila, nebudu jmenovat. Důležité je jenom to, že jsem tam byla.
Kvůli vám, milým čtenářům Denního Věštce, jsem se rozhodla riskovat újmu na svém zdraví a připravit pro vás tuto reportáž z místa činu.

To jsem se tak jednou zase nudila… A tak jsem šmírovala, jak vypadají kabinety mých kolegů, co nás (coby hosty) u nich vítá. Došla jsem k zajímavému zjištění. Zatímco taková kolegyně Tiba vám nabízí čaj, tak kolega Epans vyhrožuje pověšením za nohy z Astronomické věže.

Je ráno. Takové to pondělní ráno, kdy se probudíte s tím, že za každou cenu vykročíte do nového týdne tou pravou nohou. Počasí vás v tom jenom utvrdí, sluníčko vyráží na cestu. Snad pomůže snídaně? Kdepak, žaludek má dneska svou hlavu. Kde se vzal, tu se vzal nápad otočit kalendář. Sejmula jsem žlutý kolíček a učinila tak. A co se nedozvím. Dnes je 17. 5. 2010 a začíná poslední osmý termín výuky.

Jistě každý z vás zná jméno tohoto slavného alchymisty, který objevil kámen mudrců. Tento bájný kámen dovede proměnit kov v ryzí zlato a využívá se též při přípravě elixíru života. Díky tomuto objevu se ovšem Flamel proslavil nejen mezi kouzelníky ale i mezi mudly, kteří jeho existenci zaznamenali - pouze jeho objev nemohli dostatečně ocenit.

-Nemocnice svatého Munga- Populární herečka ruského původu Alexandra Nikolajevna Greyová, manželka 1. náměstka ministra Jonathana Greye, porodila dnes ráno prvorozenou dceru Annabelle.

Ředitelna – pro některé místo, kam se chodí na porážku, pro jiné nekonečný prostor, kde si mohou postěžovat. Ovšem kolik z nás chápe skrytý účel ředitelny – totiž obohatit naše studnice znalostí?

Brzké ráno ve Velké síni s ještě rozespalým panem Johnem a madam Angelou mělo potenciál odhalit mnohé...

Chystáte se na pobyt v mrazákolandu? Poslechněte si nejdříve, co se tam změnilo!

Dovolte mi, abych byla prostředníkem a částečně i tlumočníkem nejmenovaného kouzelnického badatele. Nepřeje si být jmenován, a tak je mou milou povinností aspoň zhruba objasnit, jak je to tedy s nesmrtelností brouka chrousta. Výsledek některé z vás možná potěší, jiné asi nijak nezaujme. Nicméně i to je posláním vědeckého bádání.

Jak každý obyvatel hradu ví, Ďáblova jáma se nachází ve stejnojmenné malé špinavé chaloupce uprostřed Prasinek, konkrétně v těsném sousedství Agentury Žluté tlapy, hostince U Tří košťat a Paštičkovy čarokreslírny. Uvnitř najdeme síň plnou spletitých šlahounů a kořenů, protkanou mnoha pavučinami. Chaloupku hlídá ošklivá hrbatá babizna s bradavicí na nose. Když místo takto popíši, nezdá se, že by tam kdokoliv dobrovolně chodil. Přesto se denně dovnitř valí davy studentů i zaměstnanců z naší školy. Nakolik je ale Ďáblova jáma vhodným rozptýlením pro nezletilé kouzelníky?

Je zvláštní, jak těžké je napsat pár seminářových řádků. A ještě těží je najít téma. Já jsem ho nalezla tam, kde se ostatní pátrat bojí. Ano, přiznávám, že jde o věc, která nemá se životem v kouzelnickém světě nic společného, ale jde o něco, co většinu z nás drží nad vodou – jde o naše přátele.

Ne, nemůže za to gumová kachnička ani růžový králíček Ušáček, dokonce to není možné hodit ani na Vochomůrku (který jinak může za všechno).
Jako všichni kouzelníci i já dost často hledám, na koho bych hodila vinu za své problémy a na koho bych si postěžovala. A po letech hledání jsem konečně našla toho, na koho v době famfrpálové sezóny mohu hodit opravdu vše.

Podle výzkumu vědců z Merlinova institutu se v letošním roce přemnožili upíři. Odhaduje se, že jejich počet se oproti loňskému roku zdvojnásobil! Proč tomu tak je, se zatím nedaří vysvětlit, a tak se objevují různé spekulace. Humaldus The Fay, známý novinář píšící pro prestižní deník New Wizard, dokonce tvrdí, že je to proto, že být upírem je v dnešní době prostě IN, proto se prý spousta (hlavně mladých) kouzelníků a kouzelnic snaží stát upíry a dokonce by plným ¾ z nich nevadilo, kdyby byli kousnuti upírem a vysáti, což by mělo za důsledek i jejich vlastní proměnu.

A co na to obyvatelé Hog?

Když se tak člověk zase jednou potuluje po Velké síni, naskytne se mu řada prazvláštních pohledů. Třeba na profesory, kterak se cpou malovanými vajíčky. Považte, v tuhle roční dobu? Jmenovitě, abych se tu neoháněla jen jakousi obecnou představou profesora, jde o pana Davida Nekromacera. Ten ještě před vajíčkem třímal v ruce sněhovou kouli, kterou nemilosrdně hodil po Lucy Koralce.