Co otřásá hradem

Nový trend, kterým se stali domácí mazlíčci, nahrazuje novinka! Studenti i někteří zaměstnanci naší školy potají ujídají mléčné pusinky, vyrobené pro jejich milované krysy. Neskrývá však tato laskomina pro lidi nebezpečí? Nestane se z ochutnávačů těchto pochoutek nakonec zvěromág měnící se na chlupaťoučké zvířátko s hlodáky? To a mnohem více se dozvíte v tomto článku!

Nedávno se na hradě objevilo obávané vězení Azkaban. Já osobně jsem na to koukala se zatajeným dechem a skoro na tu dálku jsem viděla děsivé mozkomory, jak dávají svým obětem polibek a vysávají jim duši. Muklové se svíjí v obavách, co s nimi bude. Co mě však po bližším nahlédnutí absolutně překvapilo, bylo, že v zadržovací cele se shrbenými rameny seděla hradní lesnice a oblíbenkyně studentů, Jostein Lauierová, do které by absolutně nikdo neřekl, že je zločinec! Jakmile slečna Jos opustila to husí kůži nahánějící prostředí, vydala jsem se za ní a prosila o rozhovor. Vyhověla mi s úsměvem a díky tomu si nyní můžete přečíst, jaké hrůzy na ni v Azkabanu čekaly!

Ani náš hrad nebyl ochuzen o aprílové žertíky. Mně osobně přiletěla sova s papírkem s výplatou, ovšem na mém kontě nic nepřibylo. Jiné překvapilo, že darovali srpce na konto Zmijozelu. No, spíš je překvapilo to, že by tolik srpců někdy měli. Co ale náš hrad obrátilo vzhůru nohama, to byla změna barev, kterou neměnili jen obyvatelé hradu. Studenti zmateně stáli před hodinami s body a dohadovali se, která kolej vlastně vede, protože se barva písku v přesýpacích hodinách stále měnila.Příspěvky na kolejní konta se dnes raději neposílaly, protože se měnila i barva štítků v Gringottově bance. Jedním slovem chaos, ze kterého se některým už dělalo špatně.

Přípravy na famfrpálovou sezónu Léto 2015 jsou v plném proudu. Ty 19. 3. v podvečer zahájil Mrzimor rovnou pětihodinovým tréninkem. Na pouštění se do nějakých větších hodnocení je ještě příliš brzy, ale zatím se můžeme podívat třeba na skladbu studentů na hřišti včetně toho, kolik nováčků jednotlivé koleje na nejrozšířenější kouzelnickou hru nalákaly.

Zdravím všechny dychtivé čtenáře Denního věštce. Tímto článkem bych se nechtěla nikomu posmívat či nějakou z kolejí urazit, ale vrátila jsem se po dlouhé době na hrad a po spuštění školního poháru jsem si všimla něčeho, co mě donutilo se zamyslet. Mám pocit, že školní pohár se už „nehrotí“ tak jako dřív a že za poslední dny má Mrzimor velký náskok, hlavně před námi modrými.

Tajemné klepání ve Velké síni se ozývá čím dál častěji. Co to je? A kdo za tím stojí? Takové myšlenky se honí hlavou všem, kteří to zaslechnou. V tu chvíli přestávají jíst a naslouchají. Někdo přichází? Nebo je to zoufalé volání o pomoc? Už jsem tuto záhadu nemohla déle přehlížet a začala se pídit po informacích. Budete překvapení! A vyděšení…

Každý z obyvatel hradu do knihovny jistě někdy zavítal. Proto není potřeba popisovat její jednotlivé části, ale spíše se zaměříme na zážitky, které v ní je možné zažít. Zdrojem informací pro tento článek je vypracování soutěže „Dnes jsem …“

Velká síň se znovu začala lehounce třást v základech, když znudění studenti popadli pekáče a namísto buchet se do nich naskládali sami. Podmazali dna máslem a klouzali se rebelsky po síni, vráželi do stolů a převraceli židle. Pomalu nastával chaos a výtržnictví, které poslední dobou okupuje VS. Tomu všemu přihlížela slečna Jostein Lauierová, která to zatrhla rychle a velice kreativním způsobem! Pozvala studenty sáňkovat do lesa!

Hrad obsadila armáda špinavých šedých tvorů, kteří běhali po stolech a žrali poslední drobky, které zbyly z včerejší večeře. Všude za sebou nechávali myší bobečky. Hygienik z Ministerstva kouzel by asi omdléval a školu ihned zavřel, ale studentky, které byly přítomny, si z nich nic nedělaly. Některé se je snažily chytit, jiné naprosto uvolněně dál svačily a nic je na pobíhajících myškách neděsilo. Chroustavé zvuky a tichoučké ťapání nikoho nerušilo, ba naopak to byl osvěžující zážitek. Ale myši jsou přenašeči různých zákeřných nemocí, jsme tedy na hradě v bezpečí, nebo s každým novým kousnutím do jídla ve Velké síni víc a víc riskujeme?

Ve Velké síni nastal poprask! Nelekejte se, nic se zlobivými studenty, ale hrad přepadlo několik škrken a podle všeho si v síni udělali hlavní stanoviště. Proplétaly se mezi studenty, pošťuchovaly je lokty a smály se na všechny strany. Zmátlo to i našeho skřítka Půlnočníčka, který dorazil ohlásit půlnoc, a pak se celý udivený a studem zčervenalý běžel schovat…

Šok! To čekalo studenty, když se šli před několika dny po osmé hodině najíst do Velké síně. Uprostřed veliké místnosti s krbem a spoustou stolů stál rozzlobený profesor Oliver McCollin. Z vlasů a hábitu mu kapala voda. Byl celý takový rozevlátý. Vlasy mu trčely všemi směry a nebylo to proto, že by se vracel s prvotřídním účesem z Kouzelného kadeřnictví. Jeho výraz byl zuřivý a navztekaný. Právě byl vykopnut jiným fialovým do Hannibalova jezera!

První termín školního roku Léto 2015 se pomalu chýlí ke svému konci. Jak probíhal zápis na předměty? A která kolej si jich zapsala nejvíce? Všechno jsme samozřejmě podrobně sledovali!

Ekonomická krize zasáhla nejen mudlovský a kouzelnický svět, ale samozřejmě také naši školu! Studenti, kteří obědvají zásadně ve Velké síni a nebaští svačinky od rodičů z domova, si toho již také všimli. Jídelníček na hradě už hodně prořídl a odzvonilo časům, kdy se podávala velkolepá drahá jídla a delikatesy v mudlovském světě nevídané.

V Prasinkách musí Rosmerta řešit netradiční problém. Zákazníci málem vypili i vodu na oplachování sklenic. Přeplněný lokál tak začalo řešit i Ministerstvo kouzel.

Už jste byli ve Sklepení? Ne? A chytáte se? Pojďte se mnou a já vám ukáži, jak snadné to všechno je.