Soubojový klub

S nápadem posvítit si na nováčky soubojového klubu přišla o prázdninách Bilkis Blight. Než ho však stačila realizovat, roztrhl se pytel s novými funkcionáři. Naše drahá zástupkyně je tak nucena se večer co večer nalévat U Tří košťat, aby je vůbec stačila všechny vyzpovídat. Vedení Denního věštce tak mělo dvě možnosti. Buď třeťáky odložit, nebo téma postoupit mně. Rizika, že tak nejspíš vznikne statistika, si byly obě hlavounky Denního věštce vědomy, přesto ho podstoupily…

Zná ji každý, kdo navštěvuje Soubojový klub. Ukazuje pořadí jeho nejúspěšnějších členů. V síni neexistuje jen jeden žebříček, ale hned čtyři. Pojďme se s nimi seznámit a podívejme se zároveň na stupně vítězů v každém z nich.

Touto otázkou si jistě láme hlavu spousta kouzelníků. Je sice pravda, že hůlka si volí čaroděje, ale neplatí to tak úplně. Částečně volbu můžeme ovlivnit. Nejprve si u Ollivandera vybereme typ hůlky a až pak hůlkami máváme a zjišťujeme, která nás chce.

V několika posledních článcích jsem spíše prezentoval názory jiných lidí na Soubojový klub. Tentokrát bych se chtěl podělit jen o svou vlastní zkušenost. Týkat se bude délky soubojů.

Před časem jsem se ptal několika studentek vstupujících do třetího ročníku, jak se těší na Soubojový klub. Nyní mě zajímalo, zda je souboják něčím překvapil, zda je takový, jak si ho představovaly, zda tam rády chodí a zda snadno hledají soupeře. Pokud chcete znát jejich soubojové osudy, čtěte dále.

V loňském roce se změnila pravidla Soubojového klubu. Cílem bylo zabránit tomu, aby stejní soupeři bojovali neustále jen proti sobě, přimět všechny, aby soupeře střídali. Rád bych se podělil o několik osobních zkušeností, které s touto změnou mám.

Do sedmého ročníku jsem se vůbec netěšil. Čekají tam OVCE. Když jsem byl ve druhém, těšil jsem se nesmírně do třetího. Čekal mě tam Soubojový klub.

Předchozí dva články, které jsem napsal o Soubojovém klubu, vycházely z názorů zkušených členů. Tentokrát jsem se rozhodl oslovit naopak ty, kteří v něm strávili školní rok poprvé. Připojil jsem i dotaz na sklepení, které je s klubem úzce propojené.

V soubojovém klubu se chce každý zlepšovat. K tomu je potřeba naučit se novým kouzlům. Jak známo, existují kouzla tří stupňů. První lze používat neustále, druhé a třetí podle úrovně koncentrace, kterou soubojník má. Když mu klesne, musí si ji obnovit jedničkovými kouzly. Přes toto omezení jsou dvojková a trojková kouzla oblíbená. Všichni je chtějí umět, neboť jsou silnější. K jejich naučení však člověk nejprve musí znát přinejmenším jedno kouzlo nižšího stupně od každého živlu, tedy ohně, vody, země, vzduchu a astrálu. A zde narážíme na problém hvězdáře.

To máte tak. V soubojovém klubu někteří bradavičtí kouzelníci tráví své mládí (někteří možná už i dokonce své stáří) a zkrátka tam straší a visí celý den. Nezasvěceným se může zdát, že naši milí soubojníci snad ani nespí.

Legendární soubojový klub - donedávna jen výsada profesorů - nyní téměř praská ve švech! Doby, kdy se zde souboje kouzelníků odehrávaly jen párkrát za den, jsou nenávratně v propadlišti dějin Bradavického hradu.