Edmund Heusinger

V uplynulých dnech jsme na hradě mohli zaznamenat článek týkající se mulťáctví, rozšíření školního řádu a otevření nového odboru.

Na konci léta se nám na hradě roztrhl pytel s novými školními spolky. Pravda, šlo jen o dva, ale tím počet spolků narostl o 100 %. Dnes se tedy opět vracíme k tématu školních spolků. Bohužel, jejich život je při nejmenším rozpačitý.

Předvečer Všech svatých. Svátek s dlouhou tradicí, ze kterého si mudlové udělali směšnou náhražku světa kouzel, záhad a strašidel. Ovšem jen na jednu noc. Z našeho kouzelnického pohledu může vypadat Halloween poněkud komicky. Jako kdyby za profesorem kouzelnických počtů přišel pomatený žák a začal mu nadšeně vysvětlovat, že 1 + 1 = 2. Musíme brát mudly trošku s nadhledem, jelikož o našem světě nevědí. A to je paradox, nevědí o něm, nevěří na něj, ale jednou za rok si na něj hrají. Proč tedy mít vlastně rád Halloween? Odpověď jsme se pro vás pokoušeli najít celý rok, a tak doufáme, že si díky tomuto článku letos Halloween o to víc užijete.

Opět se vracíme k Potterovským střípkům, tentokrát se přeneseme do mudlovského světa a zjistíme něco o představitelích hlavních postav.

Jaké by to bylo léto bez zaslouženého volna, lososů a Koloděje? Ten již neodmyslitelně patří k prázdninovým aktivitám, i když letos to s ním úplně tak jisté nebylo…

Zimní sněhy roztály, kytky rozkvetly a slunce vyhnalo do terénu partičku kartografů z Godrikova Dolu. Konečně jsme se tedy mohli podívat, kde stojí útulek a přilehlý stadion. Zatímco mazlíčky si všichni chválí, samotný útulek na tom až tak dobře není.

Snad každý z nás byl již svědkem nevhodného chování některého studenta, za které si musel odpykat svůj trest. Ne vždy jsou tresty účinné a výchovné, členové studentské rady a profesoři mají totiž jen omezené prostředky k umravnění studentů. Nebo je chyba někde jinde? A co si o trestech myslí samotní primusové?

Léta se nevracejí, zato dobří holubi a spolky ano. Bystřejší obyvatelé hradu si mohli všimnout staronového spolku. Těm pomalejším doporučuji přečíst si následující článek.

Je to malé, chlupaté, piští to, roztrhá vám to kalhoty a každý to chce. Co je to? Každý, kdo se na hradě během týdne pohyboval, jistě ví, že správná odpověď je „krysa“.

Někdy může redaktor využít své možnosti promlouvat k lidem skrze tisk. To se pak nezabývá klasickou novinařinou, když namáčí brk do kalamáře, aby na pergamen přenesl své myšlenky, vyjádřil se ke konkrétní situaci a sepsal tak slohový útvar, který se nazývá komentář. Ale nechme teorii teorií, ať se na ni práší v policích, a pojďme do terénu.

Vracíme se k příběhovým hrám ze světa HP. Tentokrát stihneme sedm dílů v jednom, naladěni na humornější notu, která ale jinak vypráví příběh skvěle.

V Prasinkách musí Rosmerta řešit netradiční problém. Zákazníci málem vypili i vodu na oplachování sklenic. Přeplněný lokál tak začalo řešit i Ministerstvo kouzel.

Dlouho jsme se odmlčeli s načatými Potterovskými střípky. Když máme dnes svátek svatého Valentýna, je ideální příležitost pokračovat, a to s tématem "na věčné časy".

V minulém díle jsme zakončili linii her mapujících příběh Harryho Pottera bitvou o Bradavice a soubojem s Vy-víte-kým. Dnes si tedy odpočineme ve vzduchu. Takže "hop" a jdeme hrát famfrpál!

Školní rok se chýlil ke konci, studenti dopsali své eseje, profesoři je opravili a zdálo by se, že celý hrad si užívá zasloužený spočinek. Jen jediný „zaměstnanec“ nespal, ve dne v noci neustále pracoval, ale jak říká, volno si vybere po zbytek roku.