Ráno

Ráno, ráno a zase jenom ráno, kdo by ho neznal...

Když do rána sychravého vstáváš,


nerad se probouzíš, radši bys spal.


Víš, že jednou vstát musíš,


ale nevíš, jak jinak bys to udělal.

Tak se jenom vypotácíš z postele,


oči máš ještě zavřené.


Únavu cítíš všude po těle,


tohle je den co den neměnné.



Rozespalý jdeš přímo do koupelny,


tam vodou ledovou omyješ svůj obličej.


A dál, k tvému překvapení,


následuje tvůj oblíbený děj – snídaně.



Nakonec převlékneš se do oděvu venkovního,


snad ani nevíš, kam zas musíš jít.


Věř ale, že každý den je to stejné-


ráno jest krásné, tak šťasten musíš být!