Kachnička a Tučňák

Aneb Jak to vypadalo, když ředitelova kachnička potkala tučňáčka bibi střeštěnky br> br>. Co dodat? bibi střeštěnka, sedmiboj 4.

- Uteču mu, jo uteču mu, ředitelovi jednomu nevděčnýmu. Člověk, totiž kachna, se o něj stará, cáká na něj vodu a on ji zcela ignoruje.

- Furt jenom ti její modří studenti. „Vedeme, hurá.“, už se to ani poslouchat nedá. Furt poskakuje po celém pokoji, jako by byla ztřeštěná, střeštěnka jedna.

- Au dávej pozor kam šlapeš, ty nemehlo jedno tučňákovský.

- Ty dávej pozor, ty kachno jedna žlutá.

- Co tu vůbec děláš kachničko?
- Přemýšlím o útěku a ty?
- Ále snažím se rozdejchat bibinu ztřeštěnost, už s ní není k vydržení.
- Jo s ředitelem jakbysmet.

- Tam se něco šustlo.
- Kde?
- Tam.
- Ty jsi strašpytel
- Nejsem.
- Tak proč se mi schováváš za záda?
- Já se ti neschovávám za záda, já ti je kryju, kdyby tě chtěl někdo napadnout zezadu.
- Aha, profesor Midar by se od tebe mohl učit taktiku obrany, co?

- Jo. bléééé Tak co to je?
- To je Nekrův Ferdinand. Nemusíš se bát, je najedenej.
- Jak to víš?
- Copak nevíš, že nedávno byla velká čistka mezi studenty?
- Nj, něco takovýho jsem slyšel. bibi počítala na prstech kolik jich ubylo v Havru.
- No tak vidíš. A kdo myslíš, že byl hlavním aktérem?
- Jako myslíš, že je všecky tentononc?
- Jo tentononc. Sis myslel, že jako otevřeli brány školy a pustili je ven? Tsss leda tak otevřeli brány sklepení a profesor Nekro řekl to co nikdo neslyšel: „Ferdinande HAM“ a bylo to.

- Jej. A co bylo tohle??
- Ty seš fakt strašpytel, to byl můj žaludek. Mám hlad.
- Aha. A fakt chceš utýct? Já mám totiž taky hlad.
- Hmm. Víš co, půjdeme do VS a budeme dělat uražený.
- Jak se to dělá?
- Normal, zvedneš zobák nahoru. Takhle.

- VS je doprava.

- Ne doleva.

- Jsem kluk a mám lepší smysl pro orientaci.

- Jsem ředitelova kachnička.

- Dobře jak chceš, půjdeme doleva. Ale jen proto, že jsi holka a máš vyšší hodnost. (šeptem - Stejně mám pravdu já.)