Lolince

Drahé Lolince

Sestřičko má milená,
překrásná jak růže,
zmizela jsi v šedou pláň,
kdo jen za to může?

Opustilas tělo své,
mě jsi zanechala,
abych viděl tělo tvé,
z nějž síla vyprchala.

Vrátila ses jako duch,
budeš tady se mnou
jako hrozná vzpomínka,
na tuto noc temnou.

Se zármutkem v srdci svém,
hlavu v bolu skláním,
naposledy před Tebou,
k zemi se tu klaním.

Na věčnou památku
Tvůj milující bratr

Ladard