Záchvěvý poezie aneb Měla to být báseň, ale není...

Báseň



Nejde naplnit
není neznámí,
prázdné slovo
s více významy


Nejde ocenit,
není bez ceny
noční nebe
půlený.


Nejde nechtít,
nechci chtít,
v noci o tvém
objetí snít.
(S trochou smutku je život jedna báseň)



Básník a oni



Oni řekli: Kdysi jsi psal básně.

A básník řekl: Kdysi jsem psal.

A oni řekli: Kde jsou teď ty básně?

A básník řekl: To nechci vědět, abych je nespálil.

A oni řekli: A proč bys je nemněl spálit?

A básník na to řekl: Protože bych ztratil svou minulost.

A oni řekli: Tak proč bys je tedy pálil?

A básník na to: Protože dokud tu budou, nedokážu znovu vykročit a vytvářet budoucnost.

A oni řekli: A kde bys byl, kdybys básně nikdy nenapsal?

A on na to: Nikde…kdysi jsem psal básně…




Prší



Prší

a vím, že už to spousta lidí

alespoň stokrát řekla,

ale právě,

co totiž říct o zborceným nebi,

kapkách,

který snad ani nevidíme,

protože je ani vlastně vidět nechceme,

o rozpitých obličejích,

krvavých skvrnách z průhledných slz

a o ztracených věcech

a o…

…právě o ničem.

Krása



Když dal Nero zapálit Řím,

plameny se leskly ve strunách

a císař a básník chtěl začít pět,

uviděl hořící keř,

bez jediného slova,

úderu, tónu…odložil nástroj,

nechal si přinést zdobenou sesli

a mlčky sledoval,

jak dal oheň celé kráse zpopelnatět…




Jak psát báseň? Nevím…



Tři roky nepsal ten člověk básně

a když vzal pak pero,

škrábnul se do prstu

a na papír padly tři kapky čerstvé krve.




Výkřiky do tmy na konec



Měj se krásně,

hezký snění,

měla to být báseň,

ale není…