Moře

Naše láska je jek moře,
Jednou si dole, pak zas nahoře,
Jednou zalitá sluneční září,
Podruhé vše krásné se maří.

Za přílivu vášně,
Cítívám se krásně,
Při odlivu nádhery,
Srdce mě vždy zabolí.

Když velké vlny, o skály se tříští,
Nevěřím v urovnání příští,
Když se sotva pohne líná vlnka,
Plnými doušky, užívám si slunka.

A přec nádherná je naše láska,
Celá je jak jedna sázka,
Tak jako moře měnivé,
I ona jednou nebude.