Rozhovor se Sirael de Gevaudan

Jak všichni jistě víme, řady zaměstnanců Příčné ulice se před nějakou dobou rozrostly na počet tři. A právě jakožto dinosaurus návrhářských skladů jsem se rozhodla zabrousit právě k slečně Sirael de Gevaudan a oslovit ji jakožto svou novou kolegyni.

Niam:
- zaklepe roztržitě na dveře, po chvíli nakoukne a vstoupí -
Ahoj Siri, měla bys na mě dneska trochu času? Ráda bych ti položila pár otázek. - usměje se na ni mile a zamává papírem -

Sirael:
- odhodí dýni - Jé, Niam, ale jistě! Ráda odpovím na... téměř cokoli...

Niam:
Skvěle!
Jakožto své kolegyně bych se tě ráda optala, jak se ti líbí pozice, kterou nyní na PU zastáváš, a kolektiv, do kterého jsi se dostala.

Sirael:
Líbí velice. Práce je to věru zajímavá, s barvičkami, což byl vždycky můj sen. A pracuji se zajímavými lidmi(?)/vlkodlaky.

Niam:
- změří si ji pohledem - Neříkáš to jen proto, že se ptám já, že ne?

Sirael:
- nasadí nevinný výraz- Ovšem, že ne! - a tiše zabrblá - A už vůbec to neříkám pro případ, že by se to dostalo na veřejnost...

Niam:
Ah, to jsem ráda. Co máš na své práci nejraději a co tě naopak nesnesitelně štve?

Sirael:
Jé, to je těžký. Nejvíc se mi asi líbí, že dělám pokaždý něco jinýho (a pokaždý něco, na co bych fakt sama nepřišla... kam na to ten John chodí?). A nejvíc mě to štve, když nestíhám... což je skoro pořád.
- upije z poháru dýňového džusu a smete pod stůl drobky z dýňového koláče - Nechceš dýni? Nebo máš vlastní?

Niam:
Dýni? Nejsem si jistá, jestli chci dneska ještě něco z dýně. - trochu se oklepe -
Jak vlastně snášíš kolejní objednávky? Jsou pro tebe postrach, nebo je naopak máš ráda?

Sirael:
No, kolejní objednávky zrovna moc nemusím. Poslední dobou se koleje hlavně snažily doplnit počet kolejních předmětů, tak musely honem rychle vymyslet něco, co by bylo originální a zároveň to symbolizovalo kolej. Na některé požadavky jsem zůstala oněměle zírat, a pak jsem začala usilovně přemýšlet, jak to mám sakra udělat. No, snad se předměty líbí a slouží svému účelu. - úsměv -

Niam:
Máš nějaký vysněný předmět, který by sis ráda pořídila?

Sirael:
No, kdybych si mohla vymyslet úúúplně cokoli, chtěla bych luskouna, anebo brnění z luskouních šupin. Ale momentálně toužím po tom posledním plášti, co jsi navrhla. - usměje se -

Niam:
- začne hrát rozpaky - Ach… to mě těší. A teď něco trochu soukromějšího, pokud dovolíš. Jaké preferuješ ponožky?

Sirael:
Bez děr na palci. - rozesměje se -

Niam:
Cintáš si dýňovou šťávu. - suše -
Myslela jsem spíš, jestli preferuješ kotníčkové, nebo máš ráda ty z králičí srsti.

Sirael:
- bezradě se rozhlídne po hůlce, a pak setře loužičku rukávem - Všimla sis, jakou tu mám podlahu? Linoleum se snadno udržuje, ale v ponožkách z králičí srsti bych se brzy připojila k ostatním hogwartským duchům. Jinak mám ponožky buď úplně obyčejné bílé a schované v botách, anebo pruhované podkolenky v tolika kombinacích, aby se mi hodily ke všem tričkům.

Niam:
No každý má jinou úchylku. Když jsme už u toho, na jakou svou úchylku jsi nejvíc pyšná?

Sirael:
Na žádnou nejsu pyšná. Ale dej mi minutku a třeba si vzpomenu na nějakou, která se dá zveřejnit.

Niam:
- uvelebí se v křesle a pozoruje zjevně silně zamyšlenou Sirael, které se pomalu začíná kouřit z hlavy -

Sirael:
Hm, hm... - přemýšlí tak usilovně, jako už dlouho ne -

Niam:
No, necháme to raději být, než si ublížíš. Děkuju ti za tvůj čas a lovu zdar!

Pro Denního věštce Niam i Tirnanog.