Isabella Anne Swan nejen o prázdninovém nicnedělání

V úterý 17. 8. 2010 se ve výjezdních seminářích objevil jeden rychlosraz. Pořádala ho havraspárská studentka Isabella Anne Swan. Zúčastnila jsem se ho a slečnu při té příležitosti důkladně vyzpovídala.

Jak trávíte prázdniny? Váš bleskobrk zahálí v koutě, nebo jste aktivní?

Jako většina normálních lidí se samozřejmě nehorázně flákám, takže bleskobrk letěl do kouta a nohy na stůl...
On to někdo dělá jinak? - tváří se překvapeně -

Už jste někoho z profesorů a profesorek naší školy navštívila v Godrikově Dolu?

Ano, včera jsme byli navštívit pana kolejního v jeho exkluzivním srubu, na večerní čajík. Měl ho moc dobrý. Ale víte co… - tváří se tajemně - On má taková veliká kamna a ty jsou, představte si, zelená! Strašné, ne?

A co nového ve Velké síni? Všimla jsem si, že v ní trávíte dost času...

Ále, tam se děje furt něco. Třeba se tam někdo hádá, nebo po sobě hází věcmi. - zazáří jí oči - Nebo třeba topíme píďalky v sangríi a tak. Prostě síň. Teď jsem třeba počítala rohy a hrála si na jód.

Teď trochu závažnější otázka. Jak je na tom v současné době Havraspár s kanibalismem?

- Poněkud se zavrtí. -
Ehm...
Je to nutné rozebírat? Momentálně žádný kanibalismus nepanuje, vyjmeme-li případy lehčího pokousání.

Ehm, jaké to vlastně bylo? Všechna ta bystrozorská vyšetřování případu?

No... takové... zmatené a překotné a pak ta lampička, no - děs. Ale zase zážitek. To rozhodně.

Jste členkou dvou spolků. Baví Vás fotografovat a navrhovat nábytek?

Fotografovat ano, byť mi to nijak zvlášť nejde, a s navrhováním nábytku nevím, jak to dopadne, poněvadž jsem zatím vyrobila přesně jednu velice pochybnou skříň naprosto mimo měřítko.

Ve Vaší soukromé obrazárně jsem si prohlédla množství obrázků. Ráda se necháváte portrétovat?

Ano, docela ano, hlavně když to někdo zaplatí. - směje se -

Kdo se podle Vás po prázdninách stane odtajněným havraspárským prefektem?

Jo, tak to já nevím a nerada bych prezentovala jen svoje domněnky.

Chystáte se na Letní seminář?

Nikoliv. Ráda bych se zúčastnila, ale rodiče mě nepustí. Snad příště.

A jak se má Váš pan bratr?

Pan bratr se má nepochybně báječně, protože už jsem ho měsíc neviděla. Někde se courá po salamandřích rezervacích a tak. A kromě toho je stejně na mě příliš červený a tak vůbec, však to znáte...

Moc děkuji za rozhovor!