*Jak Bertík objevil kouzelné fazolky*

Přináším vám znovu krátkou pohádku, tentokrát o chlapci Bertíkovi, který nenechá nic a nikoho na pokoji.

Bylo to v zaří, když se studenti pomalu zabíhali do školního roku. Havraspárský student Bertík byl ve třetím ročníku a puberta s ním třískala jako s nikým jiným na škole. Většina žertů byla jeho práce a učitelé ho proto neměli rádi.

Avšak se stalo, že když Bertík vstoupil do kolejní místnosti, promluvila k němu oživlá socha Roweny z Havraspáru a zeptala se ho:

"Máš jen jedno přání, které ti mohu splnit. Co bys chtěl?" a Bertík na to:

"Chtěl bych něco, co by mohl mít každý na celém světě, ale aby bylo jasně poznat, že je to ode mě."

"Tak dobrá. Daruji ti tedy kouzelné fazolky, které budou mít tisíce příchutí a budou se jmenovat po tobě - Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak," řekla Rowena a už z ní v tu chvíli byla zase jen němá socha.

Od té doby již Bertík nedělal žertíky, začal se pilně učit a byl slavný, vlastně díky tomu, že Roweně se jeho žertíky také nelíbily a chtěla, aby je přestal dělat.