Človíček

Když narodí se človíček,

je to malý uzlíček.

Malýma očkama na svět se podívá,

s křikem na svět chodívá.

Je to kouzlo zrození,

bez nějž život není.

Uplyne nějaký čas,

miluje ho každý z nás.

Za nějakou dobu chce vše znát,

prstíčkama vše osahat.

Do ručičky vzít

a pak na zem zahodit.

Uplyne rychle každé období,

rodiče se s ním často nazlobí.

Pak tento človíček vlastní děti má,

to co jeho rodiče také on prožívá.

Ve stáří čas neúprosný je,

on nedovede čekat.

Smrt človíčkovi přihraje,

ta asi nemusí ho lekat.

A tak náš človíček navždy odejde,

jeho tělo v zemi zetleje.

Však i bez něj čas jde dál,

kdo by o věčný život stál.