Jednou jsem tak seděla,
a do sešitu svého hleděla.
Byl květen – zkoušek čas,
zas starostmi šed můj vlas.
Proč člověk musí znáti z hlavy,
den po dni, jak povstaly české stavy?
A k čemu se učit o moru plicním,
když už dávno vědci zařvali: „Hrome, pryč s ním!“
K čemu mi je pak dobré znát,
proč se chtěl Žižka u Sudoměře prát?
Už vůbec mě nezajímá Horymír se svým koněm.
Stejně je několik století už po něm.
Uběhla hodina, uběhla druhá,
napít se, najíst se – konečně vzpruha.
Pauza v učení je přece životně nutná,
navíc strava duševní není moc chutná...
Přemýšlím každý rok o jedné věci.
Jestli to všechno nejsou jen kecy!
A jestli vůbec nějaký má smysl,
zatěžovati tím vším svou mysl.
4 komentáře
WOW!!! - dobře ty! XD
ano... - jo, tak takhle si připadám každej den..
XD - Taky si říkám :D
- Asi tak :D
Komentovat mohou přihlášení obyvatelé hradu.
Přihlásit se přes hogwarts.cz