Proč já?

Tiše a zoufale

dívám se na něj

jen tak poočku

Je až nesnesitelný

jak je nádherný

ale jaký je jinak?

Nevím a nechci vědět

navždy budu jen tak sedět

v autobuse a spílat

Šedé oči

jak ranní nebe

Jemné vlasy

jak vodopád ve svitu

zapadajícího slunce

Tak nevšímavý

jako stádo slonů

co žene se napříč pralesem

A já jej nenávidím

pro jeho krásu

pro čas, který nad ním ztrácím